#day3 Nedělní splín

Neděle.

Ráno jsem se klasicky probudila a nic speciálního se nedělo. Dala jsme si ke snídani upečený perník který jsem tvořila den před. Pustila jsem si seriál o psylocybinu - houbičky a jen tak jsem se poflakovala v posteli. Už zde pravděpodobně byla známka toho, že den nebude úplně růžový, přestože jsem si to v ten moment vůbec neuvědomovala.

Poklidila jsem a pak jsme před jednou vyrazili na rodinný oběd. Tam taky bylo všechno v pohodě, ale známky nevyrovnanosti a nevědění, co chci, už byli docela na povrchu.

oběd byl v pohodě, hezky jsme se najedla. Doma jsem neměla náladu, ale měl přijet M. takže jsem se musela nějak chovat. Přesto jsem byla docela zla, a nevěděla jsem jak s tím pracovat.

Nakonec to nějak pochopil, a pak k večeru odjel. Ale já vím co mě trápí, jen to napřed musím v sobě vyřešit, pak mohu pokračovat dál.

Míňa

#day2 Výlet v Kašperkách

Sobota.

Mamince jsem slíbila, že pojedeme na výlet. 

Takže jsem vyrazily do Kašperských hor, podívat se na Kašperský hrad. Přestože nesvítilo sluníčko, ale pršelo, myslím si, že jsme si to užily. Zašly jsme i na kávu do místní kavárny.

Míňa

#day1 Návštěva muzea

V noci jsem se vrátila z dovolené a páteční den jsem měla nabitý programem, přestože jsem si říkala, že to všechno nestihnu, byla jsem velmi pozitivní. 

První zastávka byla v muzeu, návštěvu jsme si moc užila, protože jsme dlouho nikde nebyla. Chtěla jsem dále stihnou nehty, ale na ty jsme se pak už nedostala a jela jsem navštívit kamarádku, kde jsme se zdržela asi 3 hodiny, nějak jsme se zakecaly. Po dlouhé době jsme si to fakt užily pouze v holčičím kolektivu.

Nakonec jsem jela nakoupit. To mi taky udělalo radost, protože jsem potřebovala hrnec a pár drobností do domácnosti.

I jídlo sem pořídila, protože to je třeba!

Míňa

Pár slov každý den

Měla jsem pocit, že jsem se zastavila a přestala se rozvíjet. Moje dny vypadaly furt stejně a nebylo moc pro co žít. Kvůli čemu bych se ráno ráda probouzela, že jsem věděla, že budu mít čas dělat něco, co mě bude bavit a naplňovat.

Začala jsem si hledat co by mi mohlo pomoci si utřídit myšlenky a dočetla jsem se, že psát si každý den pár vět, dokáže člověku vyčistit mysl. 

Nejprve jsem začala psát si klasicky propiskou do deníku věty, ale popravdě, ten deníček nenosím stále u sebe, a tohle je taková lepší a rychlejší forma odkudkoli. 

Proto jsem vytvořila tuhle stránku, pro moje všední dny, pocity, starosti a strasti.

To je vše, nebudu tady nic okecávat.

Míňa